37. Barum rally Zlín 2007 z mého pohledu

   Vše začalo pečlivou přípravou v domácím prostředí mého trvalého bydliště ve Vyškově, která zahrnovala zásadní osobní předběžný plán celé zlínské soutěže. Zakoupený oficiální program s visačkou (volný vstup) ve vyškovské prodejně automobilů značky Škoda v úterý týdnu konání této soutěže, což mělo za důsledek okamžité plánování, zahrnovalo stanovení vlastního časového harmonogramu, diváckých typů, volbu přejezdových silničních komunikací, způsob jízdy s automobilem „Kopcohltem“ („Žigul Combi“), způsob orientace na mapě, využití zkušeností z dob minulých a jisté předpoklady různých činností k blízkému průběhu tohoto závodu. Tato rally, která se jela před sedmatřiceti lety poprvé jako servisní dny Škoda v okolí tehdejšího Gottwaldova a která zůstává úplně nejstarší českou automobilovou soutěží, pokud vezmu v uvážení fakt, že se jezdila nejdříve určité roky jako amatérská, září v našem domácím velkém mezinárodním mistrovství jako nejkvalitnější a nejvýše hodnocením položená, zůstává u mě jako velmi vysoce perspektivní, preferovaná a nejoblíbenější u nás. Zlínsko jako dějiště nově vzniklého malého mistrovství světa IRC s nově vzniklými vozy kategorie S2000, jako ME (koef. 20), MMČR rally, místo, kde všichni budoucí rallyoví jezdci dělají licenci, je jednoduše okouzlující a super! Fantastický je tento kraj a svět! Přes noc jsem po zakoupení oficiálního programu soutěže tedy plánoval a vše naplánoval se všemi detaily. Detaily zahrnovaly konkrétně 7 RZet – Pátek 1. etapa, 1. část SRZ1 Zlín-centrum (z pohledu mě diváka hlavní autobusové nádraží u nástupních ostrůvků a dvou vracáků), Sobota 1. etapa, 2. část RZ2 Slušovice (Super divácký typ u „Johana“ s velkým rozhledem ze svahu na divácky velmi populární část RZety), RZ4 Halenkovice (zatáčka v lese), RZ6 Pindula (skok přes hlavní silnici), RZ9 Kudlovice (zatáčka v lese), Neděle 2. etapa RZ11 Janišov (v Semetíně levá prudká zatáčka s asfaltem a šotolinou po prudkém sjezdu lesem), RZ15 Troják (přírodní zpomalovací retardér v místní vesnici) + případné další místa jako např. start pod Velkým kinem ve Zlíně, servisní zona v Otrokovicích v Sobotu apod. Prohlédl jsem velmi důsledně oficiální program, nový časopis Rally, internetové stránky i ty oficiální této soutěže a již se velmi těšil na zdárný průběh našeho populárního závodu.

   Ve Čtvrtek po práci jsem zhlédl na internetu výsledky ze Schakedawonu s přidělenými fotografiemi atd. V Pátek po práci to bylo už dosti napnuté, pobrat pečlivě všechny věci a jet do Zlína na SRZ 1 městskou s velkým předstihem. Dorazil jsem v normálu s požadovaným předstihem, zaparkoval na jinak draze placeném parkovišti v centru města, ovšem momentálně vzhledem ke zlínské soutěži výjimečně s parkováním zdarma, což mě velmi příjemně překvapilo, vzal s sebou základní věci, svačinu, informativní materiály apod. a vyrazil pod blízké Velké kino, kde byla umístěna startovní rampa. Start jsem bohužel nestihl, ani ze zbývající části, ovšem to nevadí, hlavně, že mám všechno před průběhem „Barumky“ pečlivě připraveno. Zde u rampy se nacházely stánky s rutinními potřebami jako samolepky s logem zlínské rally 2007, programy, visačkami, modely rallyových automobilů a DVDček, hned jsem si zakoupil dvě a to WRC po Česku 2003 (má nezaslaná cena po vítězství ve Švedské rally 2006 na motorhome.cz, kde jsem byl já Ráďa vyhlášen vítězem veřejně jako jeden ze dvou) a WRC po Česku 2004/5. Na tomto místě v Pátek večer jsem také zároveň volal Chachinovi, který svůj mobil nebral, tudíž jsem se mu nedovolal a nedomluvil se na případném srazu a setkání v rámci zlínské rally, měl jsem i plán na celou soutěž, který bych i mu rád sdělil, ovšem nic, ani za nedlouho nezavolal na můj mobil a já ho nechtěl „otravovat“ opětovným voláním, jelikož jsem nechtěl, aby byl naštvaný a došlo mi, že třeba bude patřit mezi pár jedinců proti mé osobě zaujatých i hlavně vzhledem k mým některým slohovým pracím, které znamenají jen velmi málo a všechny mé „slohovky“ jsou jen projevy názorů, návrhů, které mě neživý. Spokojený se stánky jsem šel na divácký typ na hlavní autobusové nádraží. Bylo velmi dobré se zde nacházet s velkým předstihem před startem SRZ1 Zlín-centrum 21:00 a zaujat dobrou pozici na místní lavce, ze které byl ve stoje dobrý výhled. Takže to po velké chvíli čekání začalo trojicí historických českých sotěžních vozů Škoda 130 RS, které měly perfektní historický nádech, zvuk a všechno tak, že mě to jako správného fandu chytlo vážně dosti za srdce a rázem jsem si uvědomil a zavzpomínal, co všechno vlastně proběhlo až do současné doby zlínské rally, do dnešní podoby v malém mistrovství světa IRC s vozy kategorie S2000. Dohnalo mě to až k slzám a vážně brečel jsem! Celé startovní pole bylo fantastické s koncem, tedy elitou a vozy S2000. Proběhlo mnoho průjezdů zdařených i nezdařených, někdo například vjel do protisměru, trefil ráfek o obrubník nebo se pouze sekl uprostřed  vracáku. Nejčistěji jel podle mého názoru Kresta jako jeden z mála, který rozžhavil své brzdy viditelným způsobem u zejména předních kol, která byla se svými brzdovými destičkami nejvíce červená a s největší teplotou z celého startovního pole čítajícího + - 120 posádek. Po průběhu jsem se odebral ke zhlédnutí pogumované tratě a po té směr parkoviště, odkud jsem se vydal na cestu obrovskou kolonou čítající tisíce aut až na konec jádra města Zlína, kde jsem dotankoval do svého Žigulu plnou nádrž Naturelem 95 na příští den Sobotu, počkal rovnou až odjede ta celá obrovská kolona a svištěl si to přes Slušovice do Liptálu, kde jsem byl ve svém rodném místě jako ve výchozím pobytu hlavně kvůli přespání. Zhlédl jsem výsledky atd. a spal.

   Ráno budíček kolem 6:00 a RZ2 Slušovice (svah nad „Johanem“), zde to bylo super, nejlépe pro diváky jel turek Isik, který opravdu se snažil bavit nejvíce ze všech. Kresta nejvíce brzdil do druhého retardéru a jel s největší odvahou! Po té jak jsem zde zhlédl špičku, jsem vyrazil na Chřiby do lesa, cesta byla horká, vypotil jsem snad tři čtvrtiny 500ml objemného energetického nápoje Schocku, při té jízdě v obrovském vedru hlavně taky při dlouhotrvající jízdě v koloně čítající opět tisíce aut. U Chřibů a v Chřibech to teplotně již bylo mnohem lepší a teplota normální. Na tomto úseku RZ4 Halenkovice to bylo super, jelikož jsem zde viděl poprvé v životě řádným způsobem řádnou RZetu v lese, to bylo hlavní, dále jsem věděl, že se nacházím v pomezí Brněnského a Zlínského kraje, tudíž jsem se nacházel pro mě ve velmi bezpečném a známém místě. Brněnský a Zlínský kraj je mým bydlištěm! Pech suveréně se svým Mitsubishi Lancer evo IX nejlepší průjezd na ručku, kterou zatáhl velmi brzy a velmi táhlým rázným rychlým a bezpečným smykem pravoúhlou zatáčku v levo při odbočování ze silnice 3. třídy na silnici 2. třídy projel. Ostatní s vozy S2000 projely dosti dravě, někdo na ručku ano a někdo ne. Z S2000 měl nejnebezpečnější průjezd fin Alen, který se svým vozem Fiat Punto S2000 doslova proletěl táhlým smykem, ovšem tohle uplatní na rychlé finské šotolině, ale ne na zlínských uskákaných asfaltech… Kresta s vozem Mitsubishi Lancer evo IX zatáhl efektně ručku přesně uprostřed této prudké zatáčky a velmi čistý rychlý efektní a přesný průjezd s rychlým časem. Každé Subaru Imreza WRX zde bylo velmi ostré a efektní. Viděl jsem zde špičku. Převládala u mě velká spokojenost s vybraným místem a zatáčka skutečně originální s danným prostředím a dannou funkčností všeho. Při odjezdu z tohoto místa jsem rychle jel s úmyslem navštívit servisní zonu, konkrétně Servis C v Otrokovicích a druhý ze tří sobotních, jel jsem oravdu dravě jako Kresta a bezpečně jako Pech, rychle, udělal pár smyků a pak se to stalo, šrouby povolily, nebyly řádně upnuty, dotáhlé u levého zadního kola a levé zadní kolo vypadlo z auta… Sice jsem slyšel jakési šramocení, ovšem jsem se domníval, že to je výfuk, třeba část výfuku, která je v jiné části, než v té, ve které se před krátkou dobou řádně úspěšně upínala, prostě znám výfuk, vím, co dělá, jak vypadá nebo dále, že šramotilo něco jiného, třeba jakákoliv součástka jako např. nějaká hřídel atd. Zvuk se postupně zvyšoval až zněl na maximum v konečném osudném momentu… Tak jsem pěkně zastavil, jak to levé zadní kolo vypadlo z auta, u krajnice a dával vše do pořádku. Vyhledal jsem to kolo, po té šrouby dva velké ze čtyř a dva malé, tedy trny ustavovací všechny. Po té jsem se snažil nadzvednout jedním ze dvou málo kvalitních heverů, které byly v autě, podvozek mého + - 30tiletého Žigula Combi, který mám na učení, školu smyku apod. Ten podvozek je velmi rezavý. Tak probíhala snaha opatrně s rozmyšlením pomalu nadzvednout s těmito dvěma hevery tento podvozek a povedlo se jen díky ochotě jednoho kolemjdoucího občana, který se nabídl, že pomůže a který mi přinesl hever s drážkou, byl speciálně utvořen na takovéto situace, měl mnohem lepší držení a zvedající účinek. Drážka se doslova zakousla do levé krajnice karosérie u podvozku u levého zadního kola. Výborný! Hliníkový buben jsem ustavil a jelikož byly částečně strhnuté závity na šroubech, jsem kolo nasadil a ustavil bez dvou trnů a dva velké šrouby, které si našly cestu, jsem našrouboval společně s dalšími dvěma odebranými z obou předních kol, vše za pomoci jednoho spoluobčana. Jak bylo kolo předběžně dotaženo a automobil podvozkem, všemi čtyřmi koly na cestě, tak jsem všechny šrouby u všech kol „dorval“ úplně „na krev“ bezpečně a překontroloval, jelikož z tou fajfkou, kterou jsem měl k dispozici šlo všechny šrouby povolit jen ručně, což nesmí nastat, obzvlášť ne u takového automobilu na učení a řidiče, který se učí dobře i smykem jezdit a jezdí často ostře. Jak jsem ty šrouby dotahoval a kontroloval, tak probíhal přejezd předních soutěžních jezdců, vyčkal jsem si na Krestu s velkou českou vlajkou a při jeho přejezdu a zahřívání pneumatik jsem ho originálně pěkně pozdravil, on pozdravil mávnutím na mě i okolním příznivcům. Tak vznikl můj první rázný kontakt s Krestou rovnou v toli automechanika a doufám, že se tohoto výborného soutěžního jezdce ještě budu moct osobně na cokoliv zeptat za krátkou dobu. Od odpoledne do večera + - 15:00 až do + - 18:45 + - 3hod. 45min. jsem tento problém řešil. Takže všechno nakonec dobře dopadlo ohledně nasazování kola a přitahování šroubů, hlavně mou velkou snahou a přemýšlením. Velké pděkování patří zejména ochotnému spoluobčanovi, který mi přinesl hever s drážkou. Takže bohužel jsem do Servisu C Otrokovic nedojel a prováděl vlastní servis na cestě… Po té byla v pořdí RZ9 Kudlovice, kterou jsem chtěl vidět v Kudlovicích, takže tam se nacházím a probíhá sledování zbývající části startovního pole, které vidím dle svého přání z části za světla a po té z části za tmy. Volá v průběhu Chachin s + - 24hodinovým spožděním na můj mobil… Vysvětluju, jaké činnosti provádím, kde jsem, že mám vlastní plán celé soutěže, který bylo tutno vzhledem k problému na autě vyřešit úpravami, kde spím, kam příští den pojedu atd. Po veledůležitém telefonátu, pozoruji projíždět posledních asi 10 aut a spokojenost s tímto místem, je zde sjezd a dole z velkých pneumatik zpomalovací retardér, ikdyž jsem měl původně být na 9tce v lese u Zdounek. No nic… Příští rok bude ježdění po této soutěži o trochu lepší a uvidím i doufám Kudlovice v lese u Zdounek. Odjíždím opět do Liptálu. Dívám se na výsledky a spím, zítra je taky den.

   Budíček kolem 6:00, telefonát Chachinovi, abych ještě jednou probral, kdy a kde se sejdu s fanklubem, nakonec mi vyšla RZ15 Troják (poslední RZeta soutěže) a odjezd po dávce Red Bullu do Semetína, kde je umístěna RZ11 Janišov. Zde se nachází prudké levotočivé odbočení a v samotné levotočivé zatáčce šotolina mezi asfalty. Znamená to velmi silnou dávku adrenalinu po rychlém perudkém sjezdu směrem od Janišovského vrchu. Špička jede hezky, ostatní hlavně ti poslední způsobem průjezdu zaostávají. Vidím i stylově provedený defekt o kámen provedený Škodou Fabií ve třídě asi N1. Po zhlédnutí všech posádek směřuji ke svému „Kopcohltovi“ a kontroluji dotaženost všech šroubů, všechno v pořádku. Prostě ta preventivní prohlídka všech částí vozu je nutná, zejména pak šroubů kol po té co se mi stalo. Zastavuji ve Slušovicích a jdu na další úsek RZ13 Zádveřice, kde vidím dvakrát tovární Peugeot 207 S2000 dvou pilotů Voilloz (Fr.), Ojeda (Šp.), soukromý Mitsubishi Lancer evo IX od týmu pana Charouze dvou pilotů Pech, Kresta. Tady pozoruji velmi dlouhou dobu každý soutěžní automobil ve třech lokalitách, každý z nich sleduje vrtulník s televizní kamerou. Nejčistěji projel Kresta, který tuto RZetu vyhrál. Vypadá to zde tak, že otevřené pole široko daleko ukazuje jednotlivé posádky, nejbližší zásadní místo k mé osobě je prudké rychlé pravé odbočení ve druhé lokalitě. Po mimořádně spokojeném zhlédnutí špičky mířím z prudkého kopce ke „Kopcohltovi“. Mířím za fanklubem přes Bystřici pod Hostýnem, protože zkratku neznám, která ovšem podle mého úsudku existuje a v budoucnu se ji chci pokusit vyhledat. Dojíždím tedy na úsek RZ15 Troják se spožděním, jelikož vzhledem k rychlému spádu 2. etapy v Neděly a velké vzdálenosti z RZety 13 Zádveřice konkrétně Slušovic přes Fryšták a Bystřici pod Hostýnem do lesních pasáží na RZetu 15 Troják se to nedalo stihnout včas. Sleduji zde nádhernou valašskou krajinu s velmi dlouhým sjezdem do levé zatáčky, kde je vlevo les a vpravo louka s diváky, i zde pozoruji soutěžní automobily velmi dlouhou dobu. Zdravím se, se členy našeho fanklubu bývalého FansForKresta, nyní CzechRallyFans a prohazuji pár slov, dokonce se dovídám, že zde byl Valoušek jun., něco prohodil, ptal se: „Kde máte Colina?“ Bylo mu řečeno: „Má trvalé bydliště ve Vyškově.“ Tak šel po té pryč. Ten pravý důvod jeho zájmu o náš fanklub přesně nechápu. Zajímavé… Chachin byl na mě naštvaný jak přehřátý papiňák. Povídá: „Ty mě tak se.eš!“ Já odpovídám: „Já se chtěl sejít.“ Prostě momentální špatná domluva a komunikace ve vtahu k celému průběhu soutěže, to že jsme se již nesešli dříve, že nevěděl od Pátku večera do Soboty večera, že jsem mu volal na mobil s tím, že se chci sejít s fanklubem. Já měl osobní plán, který jsem i možná mohl pozměnit a upravit do takové podoby, že by vyhovoval všem po hromadném souhlasu a odhlasování, navíc okolí Barum rally Zlín znám a orientuju se výborně na mapě. Jak Chachin ovšem zdůraznil: „Už je jiný Colin.“ A to je správné, vážně už jsem jiný Colin! Dokonce mi prodal samolepku fanklubu na auto, znovu díky. Dolů jsem se svez v modrém Subaru Impreza WRX z roku + - 1994, se kterým byl mistr světa v rally v roce 1995 Colin McRae (Subaru Imreza WRC), znovu díky i za tohle vzrůšo. Tato 15tka byla velmi zajímavá a krásná s velkým rozhledem po hornatém prostředí Hostýnských vrchů, průjezdy dojíždějících posádek do cíle a k tomu náš slavný fanklub, kterého si nesmírně cenním.

   Na závěr dodat, že ta celá soutěž byla patřičně náročná pro jednotlivé posádky i pro pečlivé věrné fanoušky jako já. Vím, z čeho se poučit na příští rok „Barumky“ a jinak na další různé soutěže. Nakonec i přes problém s mým „Kopcohltem“ a vzhledem k tomu s vynucenou změnou osobního plánu jsem absolvoval divácky 7RZet jako v původním plánu s tím, že každý den Pátek, Sobota, Neděle jsem viděl RZetu. Pátek 1. etapa, 1. část 1RZeta, Sobota 1. etapa, 2. část 3RZety, Neděle 2. etapa 3RZety. Tedy oproti původnímu plánu, kde bylo rozložení RZet: 1 + 4 + 2 = 7 takovéto rozložení RZet: 1 + 3 + 3 = 7. Celkově se mi 37. Barum rally Zlín 2007 líbila i přes tři nezdary, ty klady a zápory byly opravdu výrazné a ve vhodném poměru přičemž ty klady byly ve větší míře a tak je to správné.