Pátek večer, ve Zlíně dopravní kolaps, orgán ( náš aby nedošlo k mýlce) nás naviguje k nějakýmu jezeru uprostřed Zlína, že prej se tam dá zaparkovat. Jezero uprostřed Zlína, no věřili by jste mu??? Nakonec ho nacházíme , paráda, čas T – asi půl dne, takže o dobrý místo nemáme strach. U Zlínského jezera se nakonec scházíme skoro všichni, jen někteří se flákaj někde u Kroměříže, ale to nevadí, protože jediný co ve Zlíně ještě funguje jsou telefony, takže vše nad nějak dopadne a společná cesta na naše nocoviště snad klapne jak má.

Ale abych se vrátil k těm autíčkům, vo kterých to celý je, tak hupky dupky od jezera směrem k RZ a koukat, troubit, mávat, nadávat …. Však to znáte.

Místečko bylo dobrý, na mostě u autobusáku a výhledem na spoustu zajímavých míst s předpokladem dobrý podívaný. Naše skupinka se rozdělila na 2 a ta druhá míří přímo na autobusák, tak zvaně o centra dění, odsedět si následujících asi 5 hodit na zídce široké tak 10 cm. (fakt maso). …a už to jede, vodzadu, ale přece. K vidění byly krásný průjezdy, neuveřitelný akrobatický kousky, špatně napsaný rozpisy, shořelý brzdy, upadlý kola, jízda do protisměru, nesčetně blinkrů a spousta další méně či více zajímavých kousků.

Osobně nejsem fanda městských SSS, takže ode mě nečekejte žádný úchvatný řeči o tom, že se to prostě musí vidět. Naopak si myslím, že 9 km se dá jet i na lepším místě než ve Zlíně kolem autobusáku, ale to je jen tak na okraj a nikomu nic nevnucuju. No prostě to dojeli a my jsme se začali sbírat směrem k jezeru, a tak nějak jsem doufal, že se sejdeme všichni a společně odjedeme na chatu uložit hlavičku ke spánku abychom byli zítra fit.

Teď bych mohl asi vynechat jeden odstavec, ve které bych popisoval cestu ze Zlína s mobilem u ucha a nahánění naší kolony po celým městě a okolních vesnicích, ale to by nebylo úplně ono , takže stručně řečeno: ve Zlíně se po SSS nedá jet dohromady ve více jak jednom autu, takže to dopadlo tak, že jsme si raději dali sraz na jakési benzině směrem na Fryšták a doufali, že se nás sejde alespoň půlka . Kupodivu jsme to všichni, až na Dádu, zvládli a kolem půlnoci jsme vyrazili směr chaloupka. Dáda to vzal „ zkratkou“, takže ho prej počkáme někde u Ratiboře.

Všechno dobře dopadlo a kolem půl jedný parkujem u nás na zahradě a všichni se těší do postýlky, Haha, prej, to bych chtěl vidět!!!!!!!!!!!! Pár piv, nějaký šáňo, vodka, whisky a nějakej STROH ( mimochodem super podpalovač bo těch 80% bylo fakt citit) nás posílá spinkat cca kolem 2 ráno a protože jsme měli vstávat před šestou, optimistem nebyl snad vůbec nikdo.

Šest ráno, budík, „ses posral“ na něho řvu, ale on nic furt zvoní, parchant jeden. Dobrá tedy, vstávám, budu jedinej, nebo se někdo přidá? Fakt bych si na to nevsadil.

Sedm ráno, všichni jsou vzhůru, teda kromě Hickse, ale s tím se tak nějak počítalo, že?

Takže dobrá zpráva, stíháme Slušky, no hurá a kolona asi 6 aut vyjíždí. Překvapivě na Sluškách pusto a prázdno ( kecám, narváno jak sviňa a parkujem cca 2 km od RZ) . V pohodě stíháme přesun na RZ, kupodivu i s Breakym, kterej se vyzbrojil hůlkami, jak na lyže, a běžíí, běžíí, běžíí…. a padá Nějakej chytrák z městskýho úřadu ve Slušovicích nechal doprostřed cesty navrtat 4 šroubama patník. Au, to muselo bolet, si říkáme, ale chyba lávky, Brejky sice padá, ale spolu s ním i patník, 4 šrouby nevydržely nápor breakyho mohutného těla a snaha Slušovických radních zkrášlit městečko vzala za svý. Breaky vstává, čumí jak chleba z tašky, trošku si zanadává ( ale to asi nikdo neslyšel, protože takovej smích, kteří tam propukl přehlušil úplně všechno) a valí se dál.

Uvelebujem se na stadionu, super výhled, času asi tak na jeden párek a 4 piva. Snídaně je potřeba, takže hup ke stánku a mňam, mnam a glo, glo a za chvilku už to jede.

Jedno auto, druhý auto…..x tý auto. Pěkná podívaná a proto zůstáváme i na druhej průjezd. Nemá cenu se nikam hnát, proč taky, že.

Po druhých Sluškám to balíme a tentokrát už plné sestavě míříme směr chaloupka. Nějaký pivko v místní hospůdce, pár špekáčků, zase ten zpropadenej STROH a kolem třetí ráno upadáme do spánku a všichni se těšíme na Troják.

Troják, Orgánek ( ten náš, jak jsem o něm psal výše) tvrdí, že zná zkratku a že to půjde i s autama. Snad víc o říká. Usedám do Peťaskovi Subinky a vyrážíme. Asi 7 aut bo v Ratiboři na nás čeká Dus s tetou ( prej teta, tůdle, všichni víme jak to je ) . Kolona dojíždí k Orgánově zkratce a hurá směr Troják „U Marušku“. Dáda před náma urval spoler ještě na louce a to jsme podle orgánka ještě ani nedojeli na místo, o kterým řek : „ No asi to půjde projet, myslím, teda“ Takže spoiler jsme posbírali a bez dalších ztrát dorazili na místo určení. Teď musím říct, že měl Orgán pravdu a omlouvám se za všechny výpady výše . Dojeli jsme kam jsme měli a místečko to bylo fakt luxusní. Díky Orgánku (pusinkující smajlík a hned za ním blinkající smajlík jen tak pro pořádek samozřejmě ).

Troják byl super, krásný průjezdy, vymazlený protahováky, na konci krásnej horizont. Opravdu bylo na co koukat. 9:5 a něco a už to jede. Jedno auto, druhý auto…..x tý auto, no však to znáte…. Zůstali jsme i na 15 RZ.

Potkali jsme tam dokonce hodný pořadatele, takže fáákt povedený den.

Konec 15 RZ. Loučíme se, krásný 3 dny, osobně jsem se zase přesvědčil, že jezdit na rally bez tehle bandy by mě asi nebavilo.

Jmenovat je nebudu, oni ví a doufám, že se jim to taky líbilo.

Co na závěr: Chalupa neshořela, i když to měla od ostravský kliky slíbený, uff , takže příští rok to můžeme zase zopáknou.

Díky všem