Valašská rally je za námi. Přináším krátké ohlédnutí a zhodnocení závodu.

K domluvě o startu na „valašce“ došlo opravdu narychlo pouhý den před tímto závodem. Jak už jsem psal dříve, vytvořil jsem posádku s Lukášem „Ponďou“ Pondělíčkem v již kultovním voze Škoda Felicia 1,6 kit-car.

Ve středu v poledne jsme si vyzvedli itinerář, nahlásili změnu spolujezdce a vrhli se na seznamovací jízdy. Všechno proběhlo bez jakýchkoliv problémů a rychle to odsýpalo. Tady bych chtěl pochválit pořadatele, za pěkně sestavený plán „seznamovaček“ a popis objízdné trasy zpět na start rychlostní zkoušky. Usnadnilo mi to práci a urychlilo seznamovací jízdy. Na čtvrtek byly v plánu seznamovací jízdy na rychlostkách nedaleko mého bydliště. Tyto RZ byly opravdu ozdobou celé rally, zvláště náročná RZ Trůba. Večer jsme šli společně s Robertem Balcarem, Karlem Špačkem a Vlastíkem Reslem do nedaleké „krčmy“, kde jsme čekali na příjezd našich mechaniků. Byla tam opravdu sympatická servírka, kterou se Robert snažil přesvědčit, zda by mu místní kuchařka nepřipravila nějakou specialitu z leguána, který se vyhříval v místním teráriu . V pátek jsme absolvovali přejímky. Jak administrativní, tak technické proběhly v naprostém pořádku, a vše bylo připraveno na páteční odpolední start.

Ze startovní rampy na Valašskomeziříčském náměstí jsme sjeli v 17:52. Potěšilo mě, že zde bylo opravdu dost přihlížejících diváků. Před námi byla první „runda“ skládající se ze dvou rychlostních zkoušek. Kelč byla první v pořadí. Odjeli jsme ji bez jediného problému nebo zaváhání, stejně jako druhou rz Bystřičku. Auto fungovalo, v servise se udělala jen klasická kontrola a Ponďa si trošku změnil nastavení zadních tlumičů. Do druhé rundy jsme se rozhodli na auto obout slicky. Bohužel hned na následující rychlostce , což byl druhý průjezd rz Kelč, jsme ve vracáku skončili v příkopě a felda se rozhodla, že bez pomocí přihlížejících diváku se zpět na trať rz nedostane. Naštěstí jich tam bylo dostatečné množství a po dlouhých 2,5 minutách jsme byli zpět na trati. Chtěl bych poděkovat divákům v čele s Plhusem, který celou vyprošťovací akci řídil, že neváhali a pomohli nám zpět na trať. Zbytek rz proběhl v poklidu. Následující rz byl druhý průjezd bystřičkou, kde jsme v úzkém místě kolem přehrady vystřihli ukázkové hodiny. Oba tyto incidenty jsou zachyceny na naší onboard kameře. Poslední rz 1. etapy byl třetí průjezd rychlostní zkouškou Kelč, tato už proběhla v poklidu. Ve večerním servisu se na autě prakticky nic nemuselo měnit, všechno fungovalo jako hodinky. Před půlnocí jsme odevzdali auto do uzavřeného parkoviště a odebrali jsme se na hotel.

V sobotu ráno na nás čekalo deštivé počasí, po snídani nás kluci dovezli do UP, kde jsme si vyzvedli feldu a z rampy na náměstí jsme odstartovali v 10:04 do druhé etapy, která se skládala, ze 4 rychlostních zkoušek, každá po dvou průjezdech. Hned první rz Trůba byla bezpečnostním delegátem zrušena, takže se začalo závodit až na rychlostní zkoušce Lešná. Ve světle událostí z předešlého dne nemělo cenu to nějak hrotit, jeli jsme tak, aby nás to oba bavilo a taky, aby to bavilo diváky u trati. RZ Odry neboli tzv. „české Monte Carlo“ byla letos prodloužená o příliš rozbitý úsek v lese, na nějž doplatilo velké množství posádek defektem. Nám se naštěstí vyhnul. Tato rychlostka proběhla dobře, až na menší zaváhání ve sjezdu do Oder, kde šel Ponďa trošku později na brzdy, toto ovšem vyřešila ruční brzda a nakonec z toho byl divácky atraktivní průjezd . Na této rz se mi ještě líbily serpentiny před cílem, které po průjezdu čtyřkolek byly plné šotoliny a jinak než bokem se jet nedaly. Celá sobotní etapa byla pro mě zábava a těšilo mě i množství fanoušku kolem trati. Zejména kamarádi a členové CRF poctivě fandili po oba dny a bylo je pořádně vidět. Zvláště na poslední rz, což byl polookruh Juřinka, mi udělali mexickou vlnou opravdu radost, díky, byli jste fakt super .

Závod to byl opravdu fajn, až na některé pořadatelsky nezvládnuté věci, mezi které bych zařadil zejména skladbu startovní listiny a totálně nezvládnutý příjezd na polokruhovou rz. Výsledek nakonec díky našemu výletu nakonec 43. místo absolutně a 9. místo ve třídě A6. Musím ovšem říct, že jsem si tento závod náramně užil a došlo i k dohodě s Lukášem o dalším společném startu na šumavské rally.