Na rallyovou scénu České republiky v tomto roce vstupuje nový, mladý a nadějný jezdec, který bude reprezentovat klub Czech Rally Fans v automobilových soutěžích. Položili jsme mu za vás několik otázek. Mnozí ho znají pod přezdívkou Subarák, ale kdo se za ní opravdu skrývá? Ti, kteří byli přítomni Valdově silvestrovskému, šumavskému testu na Špičáku již nového člena našeho klubu znají osobně. Ostatním ho snad přiblíží toto interview.

CRF: Můžeš se nám krátce představit?
Subarák: Jmenuji se Jakub Voldřich, bydlím na Šumavě ve Vacově. V květnu mi bude 18 let. Momentálně studuji střední průmyslovou školu ve Volyni. Když řeknu slovo Vacov, asi nejeden rallyový fanoušek si řekne: "Je to ten Vacov, okolo kterého se vždy točí rychlostní zkoušky při Rally Šumava?" Ano... rychlostní zkoušky této pro mě nejkrásnější soutěže mám prakticky "za barákem".

CRF: Se kterými sporty jsi začínal a jak jsi se dostal k motorismu?
Subarák: V dětství, tedy v nějakých šesti letech jsem začínal, asi jako každý malý kluk, s fotbalem, nedlouho poté mě rodiče přihlásili na tenis, ten mě ovšem příliš neoslovil a brzy jsem s tím skončil. S tátou jsme se byli párkrát podívat na závody motokár, tak nějak já i taťka jsme o to projevili zájem. Matka však nikoliv, co více dodávat..... Do páté třídy jsem přestoupil na jinou školu, kde učila moje matka. Seznámil jsem se tam s jedním kamarádem, který začínal jezdit horská kola, která byla v té době hodně populární. Velmi mě to zaujalo a s cyklistikou jsem tedy začal také. Jezdil jsem na závody na kolech dlouhých pět let, jednou jsem se dostal dokonce na celkové 3. místo v jihočeské amatérské lize. Cyklistika ale v mých patnácti letech zaznamenala veliký úpadek. Mě už to také nebavilo, protože všichni trénovali společně a já musel jezdit sám. Když jsem ukončil moje působení na základní škole, skončil jsem také s cyklistikou. Celé své dětství jsem se také hodně zajímal o auta. Jako divák jsem s tátou navštěvoval pravidelně Rally Šumava a další soutěže poblíž, rally mě doslova okouzlily. Nedá se zapomenout na průjezdy Václava Pecha staršího, když do jednoho z vracáků doslova přicouval.... Náš dobrý kamarád a "vzdálený soused" Standa Schwarz si jednou přivezl 205ku s tím, že začne "závodit". Na ty jeho závody jsme se jeli jednou podívat. Jeho "voňavka" stála na startu ještě s dalšími stroji a mně bylo jasné, že tyhle závody nejsou závody, ale jednalo se o strkanice na poli. Hezky se na ty "blázny" koukalo. Standa mě lákal, abych to zkusil také, ale mamka byla ovšem zase proti. Jednou večer si takhle, jako vždy, pročítám web a vidím inzerát: Prodám Peugeot 205 1,4 cena 35 000,- udělaný na závody do vrchu. Zavolal jsem tátu, ukázal jsem mu inzerát. Po krátkém přemlouvání jsem ho přiměl k telefonátu. Mamce jsem se jen zmínil....NE.... Jen se stačila nadechnout a auto jsme měli doma.... Tady se začala psát moje závodní kariéra (bylo mi 16 let) a splnil se mi také velký sen, vždy jsem si přál alespoň sedět v závodním voze..... Začal jsem tedy závodit ve velice atraktivní disciplíně, kterou je Rallycross.

CRF: Tvou prozatím první motoristickou disciplínou je tedy rallycross. Popiš nám kolika ročníků a různých soutěží jsi se dosud účastnil a pochlub se nám svými výsledky.
Subarák: Mám za sebou teprve první sezónu. Účastnili jsme se vybraných závodů MČR v hobbyrallycrossu. Před začátkem sezóny jsem měl nemalé ambice a "veliké oči". Věřil jsem, že tam všechny spráším, protože jsme si mysleli, že máme strašně rychlé auto. Opak byl pravdou, v prvním závodě v Sedlčanech se sešla dobrá konkurence. V tréninku jsem se seznámil s tratí. Na řadu přišla první rozjížďka, stál jsem v první řadě, na konci startovní rovinky jsem byl druhý od konce.. Odjel jsem jedno kolo a najížděl do druhého. Vjelo se na šotolinu a zvedl se ohromný oblak prachu. Zažil jsem něco podobného, jako když jedete v noci bez světel. Viděl jsem akorát tmu a najednou rána… S autem to zatřáslo. Já měl vyražený dech. Vůbec jsem to nečekal. Vylezl jsem z auta a viděl uražené kolo. Závod pro mě skončil.... Auto jsme opravili a vyrazili do Borovan, já jsem neznal ani jednu trať a na mé jízdě to bylo znát. Dojel jsem na 5. místě. Koncem června se jelo v Domažlicích. Ve finále mě zradil motor a musel jsem odstoupit. Následovaly závody v Nové Pace. Tu jsme vynechali a jeli Chodský čakan v Domažlicích s nově udělaným motorem. Závod jsem vyhrál před Vaškem Karnoltem a Zdeňkem Mastným. Další závod jsme jeli také v Domažlicích, vyhrál jsem 3 rozjížďky ze čtyřech a ve finále odstartoval z prvního místa. Ve druhé zatáčce jsem ale udělal jezdeckou chybu a propadl se na třetí místo. Byla to moje druhá "bedna v řadě". V září jsme měli k dispozici novou zkrácenou převodovku, motor ovšem stále zaostával za ostatními. Na řadu přišla očekávaná Sosnová. Velmi jsem se tam těšil, ale nějak mi to nesedlo, navíc motor jako by ztratil dech. Dokončil jsem jako pátý....
Velké finále se jelo v Sedlčanech. Doma jsem ještě neměl věnec, a tak jsem si hodně věřil. Koupili jsme nové pneu a vyrazili. V rozjížďkách se vcelku dařilo, ale jednou jsem byl neprávem vyloučen za údajné vytlačení soupěře z trati, podle videozáznamu to ovšem nebyla pravda. V dramatickém finále jsem dojel jako třetí a konečně jsem si mohl oddechnout a říct si: je to doma.... (Video z jedné z rozjížděk shlédněte zde.)

CRF: Na soutěžích se jistě potkáváte i s druhým jezdcem CRF Štajnym. Stalo se vám někdy, že jste se spolu dostali do křížku nebo jste si "přiťukli"?
Subarák: S Pavlem jsme dobří kamarádi. Na závodech si vždycky povídáme i o věcech, které se zrovna netýkají závodů, a celkově mezi všemi panuje velmi kamarádská atmosféra. Samozřejmě na trati je tomu jinak a nikdo z nás si nedarujeme ani centimetr tratě. V rallycrossu jsou nějaké šťouchance na denním pořádku, ale vždy to je, jak se říká
ve zdraví.

CRF: S jakou technikou závodíš?
Subarák: Jezdím s Peugeotem 205 1400. Auto je velice spolehlivé, lehké a tudíž se snadno ovládá. Nevím přesně, jaký má výkon, ale odhaduji to na nějakých 120-130 koní. Na voze jsou sériové brzdy, ale ty jsem stejně moc nepotřeboval, sportovní tlumiče a zkrácená převodovka se samosvorným lamelovým diferenciálem. Motor jsme postupně zdokonalovali v průběhu roku.

CRF: V letošním roce se se svým rodinným týmem chystáte poprvé vyrazit na tratě soutěží v rally. Co tě k tomuto rozhodnutí vedlo?
Subarák: Vedlo mě k tomuto rozhodnutí například to, že jsem nechtěl po každém závodě vyklepávat omlácené plechy (smích). Původně jsem chtěl odjet ještě jednu sezonu v rallycrossu, abych nasbíral ještě více zkušeností, ale nakonec volba padla na rally. Ptal jsem se pár zasvěcených, jestli to není příliš brzy, ale všichni měli stejný názor a povídali mi, jestli znám to rčení: "Hoďte ho do vody, ať se naučí plavat......."

CRF: Kterého soutěžního seriálu se zúčastníš?
Subarák: Zúčastníme se nějakých závodů volného poháru, dále také nově vypsaného Rally cupu 2008. Možná se objevíme i na některých soutěžích MČR v rallysprintech v rámci rally pravidelnosti, abych nasbíral co nejvíce zkušeností z tratí MČR. Sice se jedná jen o nejobyčejnější závody, ale jede se po tratích sprintrally a takové zkušenosti jsou k nezaplacení.....

CRF: Jak je to se stavbou tvého soutěžního vozu a v jaké kategorii budeš závodit?
Subarák: Stavíme nový soutěžní vůz Peugeot 205 1400 Kit Car už od listopadu a měl by být hotový koncem února nebo začátkem března. Budu závodit v kategorii historiků, zatím. Protože se chci zúčastnit již zmíněné pravidelnosti, tak musí být auto přihlášeno jako historik. Na voze ale budou moderní komponenty, jedná se tedy jen o formalitu.... Mým spolujezdcem bude prozatím můj otec, ale ke konci sezóny bych rád startoval se Zdeňkem Hrůzou, pokud bude mít čas a náladu... nebo třeba s Pavlem Kacerovským. S oběma jsme tak nějak dohodnuti. Záleží, jak na tom budou časově, a jestli mi to táta dovolí.

CRF: Ale to je překvapení! Hodláš snad Zdeňka Valdovi odloudit?
Subarák: Ne, nechci ho odloudit. Společně jsme se o tom bavili všichni tři, oba souhlasili a Zdeněk říkal, že se nějak domluvíme.

CRF: Jak sháníte sponzory a co nebo kdo je tvým hlavním zdrojem financování?
Subarák: Začátky jsou vždy velmi obtížné, žádného sponzora zatím bohužel nemáme, snad se nám něco podaří dojednat. Závody financuje zatím táta z rodinné firmy Truhlářství a autodoprava Voldřich. Tudíž bych byl velmi rád za každou i sebemenší nabídku.

CRF: Co je tvým dlouhodobým cílem? Kam až bys se rád ve svém závodění dostal?
Subarák: Mým dosavadním cílem je spatřit cíl každé soutěže. Dlouhodobý cíl nemám, vše záleží na financích.... Kam až bych se rád dostal? Toť otázka, uvidíme, jak se vše bude vyvíjet......Těším se na Vás u tratí rychlostních zkoušek....

CRF: Díky za rozhovor a přejeme v nadcházející sezóně hodně úspěchů na tratích soutěží, štědrých sponzorů a mnoho příznivců.