Poslední podnik Mezinárodního mistrovství ČR v Rally uvítalo ve dnech 21. a 22. září město Příbram. Jasný vítěz Václav Pech - Ášín si sem přijel vyzvednout svou trofej, a tak se bojovalo jen o druhé a třetí místo. Při neúčasti Romana Kresty se cesta otevřela pro Karla Trojana a Václava Arazima.

Předpověď teplých a slunných dnů slibovala návštěvníkům krásné zážitky a jednu z posledních možností vyhřát se na podzimním sluníčku. Příležitost prohřát si své stařecké kosti jsem využil i já, vyzvaný Breakym k návštěvě rally během sobotních soubojů. Vstávám kvůli tomu již ve tři čtvrti na pět, abych stihl vyzvednout Breakyho na Barrandově v šest. Kupodivu se Breaky překonal a ve smluvený čas již čeká na ulici. Frčíme na první ranní RZ 6 do Podlesí. Jako neználci parkujeme před prvním zákazem vjezdu a půl kilometru kvačíme po svých. Dumáme nad tím, jak to, že se některá auta dostávají až k "mlíku". Jsme tu včas, stavíme si stoličky přímo v první řadě a sledujeme ostrou pravou na kostkách. Sluníčko se zatím jen těžce zvedá nad obzor, takže ranní chlad postupně prostupuje organismem. Ještě že jsem si ten pulovr vzal.

Po průjezdu první poloviny startovního pole se přesouváme na RZ 9 do obce Velká na břehu Vltavy. Opět narážíme na zákaz vjezdu. Tentokrát vyrazím s Breakyho vozíčkem, ale pořadatel je neoblomný. Dál nás nepustí. Argumentuji, že tam Breaky nedojde a on se kupodivu vytasí s nálepkou Volný vjezd, kterou si můžeme za 150 Kč koupit. Blbec. Jako kdyby to nemohl říct hned. Platíme a jedeme dál. Tentokrát parkujeme od "mlíka" asi 100 metrů. Přesouváme se na náves a usazujeme se v místě, kde se auta obtáčejí okolo kapličky a míjejí nás ve vzdálenosti asi dvou až třech metrů. Zatímco čekáme, tahám z batohu foťák, a snažím se zachytit něco z okolní atmosféry.

Náš dvorní fotograf tentokrát zklamal a vydal se do Sosnové, takže mi nezbývá, než si pár fotek pro článek udělat sám. Kdo jiný než Breaky by lépe vystihoval dnešní den, a tak je to právě on, koho zvětšňuji jako prvního. Další fotky na sebe nenechávají dlouho čekat. Když začínají projíždět auta, snažím se je neúspěšně zachytit objektivem. Buď tam mám zadek auta nebo čumák, ale nikdy celé. Na ty dva metry to můj obstarožní digiťák prostě nezvádne. Nebo že by snad byl na vině fotograf? Vypínám ho s tím, že nějaká fota udělám na dalších RZ. Vzápětí chci ještě něco zachytit, ale on si staví hlavu. Baterky jsou vybité. Mám po starostech.

Jestlipak uhádnete, komu patří zadek tohoto auta. Samozřejmě, že Breakyho příteli Danovi Běhálkovi. Breaky má v servisu slíbené kafe, proto je povinná návštěva servisu v našem plánu, ale to bude až po RZ 11, kam odtud odjíždíme.

Vybíráme si místo mezi Tušovicemi a Tušovičkami, už druhý pravý "vinkl" dne, kde se potkáváme s Petasem a jeho rodiči. Ti dorazili minutu před námi právě až teprve teď. Petas si totiž spletl datum, takže ranní erzety nestihli. Souběžně se sledováním rally klábosíme a domlouváme další program. Sem už bohužel nedorazil Emil Triner, který se na desáté RZ převrátil na střechu. Alespoň že se nikomu nic nestalo. Z amatérského filmového záběru je dobře vidět, k čemu jsou dobré únikové zóny, kam se Emilovo Subaru vykoulelo a nezasáhlo žádné diváky a i posádka zůstala nezraněna.

Z jedenáctky jedeme do servisu na letišti v Dlouhé Lhotě. Dorazíme právě ve chvíli, kdy přijíždí i Dan Běhálek. Krátce se pozdravíme a jdeme na prohlídku servisu. Když dorazíme K Danovu boxu, Breaky čeká na to kafe, ale nic. Volám tedy na Dana, že tady Breaky čeká, ale Breaky mě utne, abych neupozorňoval. Odchází tedy bez kafe. Opouštíme servis, kde nás nejvíce zaujaly velmi nízké průlety přistávajících L410 UVP a AN2, které několikrát během chvilky vzlétly, aby vysadily parašutisty a poté se těsně nad servisem vraceli zpět na ranvej.

Poslední RZ je patnáctka, kde jsme už byli dopoledne jako na devítce. Tentokrát míříme na druhé divácké místo v osadě Třtí v táhlé levé vracečce. Na místo dorazí i Moose. Ze všech dnešních míst se mi toto jeví jako nejméně zajímavé. Postupně všichni odcházejí. Loučíme se s Matějovskými. Nakonec jsme tam skoro sami s Moosem. Dávám povel k odchodu. Breaky chce čekat ještě na historiky, ale podle toho, co jsem viděl v servisu, se mi nechce. Moose nasedá na svou "panelku" a odjíždí. My ho vzápětí následujeme. Vezu Breakyho až na Mělník k autobusu.

Krásný výlet skončil. Na řadě je Labská, Irsko a Cajzl sprint, ale o tom zase až příště.